Prokurdsky orientovaná Lidová demokratická strana (DEHAP – Demokratik Halk Partisi) utrpěla ztráty v oblasti, kde se přirozeně očekávala její podpora. Právě vládnoucí Strana spravedlnosti a prosperity (AKP – Adalet ve Kalkınma Partisi) zaznamenala největší úspěchy i v Kurdistánu.

Vládní islamisticky orientovaná AKP, jíž připadlo přes 40% hlasů ode všech voličů v Turecku, obsadila pozice starostů v největších tureckých městech – İstanbulu a Ankaře. Vedle toho však ovládla radnice i v kurdských městech Bingöl, Siirt, Ağrı a Van. Pouze v metropoli anatolských Kurdů Diyarbakıru zůstane v čele zastupitelstva kandidát prokurdské DEHAP. Tato strana rovněž vyhrála v Kurtalanu a dalších dvou kurdských městech.

V Mardinu, kde kandidátka vládnoucí AKP nebyla z technických důvodů vpuštěna do voleb, patřilo prvenství islamistické Straně štěstěny (SP – Saadet Partisi). Ve středomořském přístavu Mersin, kde žije mnoho kurdských migrantů, zvítězila levicová Lidová republikánská strana (CHP – Cumhuriyet Halk Partisi).

V posledních parlamentních volbách v Turecku na podzim 2002 získala prokurdská strana DEHAP celkem 6,2%. Nyní její celonárodní podpora klesla na 4,8%, a to navzdory koaliční dohodě s dalšími 5 malými levicovými uskupeními. Práh pro vstup do tureckého parlamentu je přitom 10%. Komentátor Mutlu Çiviroğlu na internetových stránkách KurdishMedia předpokládá, že za neúspěchem DEHAP stojí právě její začlenění do širší celoturecké koalice, která byla nepřesvědčivá pro Kurdy a zároveň kvůli přítomnosti DEHAP vzbuzovala nedůvěru u etnických Turků. Po svých zakázaných předchůdkyních také DEHAP jako v Turecku nyní jediná strana s kurdským zaměřením čelí nebezpečí soudního zastavení činnosti.

„Ústředí DEHAP by mělo hledat způsob, jak navázat spolupráci s jinými kurdskými stranami i jednotlivými kandidáty. Pokud vedení strany vážně nepřehodnotí svou politiku, může v dalších volbách utrpět ještě těžší porážku. Poraženými budou strana DEHAP i sami Kurdové,“ uzavírá Mutlu Çiviroğlu.

Činitel strany DEHAP Osman Baydemir však předpokládá, že kurdské voliče mohl motivovat zcela prostý strach. „Hodně lidí se bálo, že by Jihovýchod [tj.turecký Kurdistán] postihl trest, kdyby nepodpořili stranu, která je momentálně u moci,“ přetlumočila agentura Reuters Baydemirova slova. Některé násilné události jako by to potvrzovaly: v tureckém Kurdistánu, kde předvolební boj tradičně oživuje polozapomenuté kmenové antagonismy, bylo v souvislosti s posledními volbami zabito 8 lidí. Neobjasněný zůstává incident z İğdiru, kde maskovaní muži zastřelili jednoho člověka a dva další těžce zranili. Jejich oběti právě jely autobusem k volební místnosti.