Kolik kurdských posil se chystá?
Agentura Associated Press uvedla, že do Bagdádu v neděli 25.února přiletělo asi 130 vojáků z kurdské autonomie. Jejich počet má nejspíše vzrůst, ovšem konečné číslo kurdských vojáků pro Bagdád není jasné. Podle kurdské agentury Pajámnér se v Hauléru (Arbíl), hlavním městě iráckého autonomního Kurdistánu, připravuje k přesunu do Bagdádu asi 1800 příslušníků 4.pěší brigády 2.divize irácké armády. Agentura Associated Press však už 13.ledna udala jejich počet na 3000.

Agentura Reuters 7.ledna uvedla, že v Bagdádu jsou očekávány dvě brigády z Kurdistánu, které mají celkem asi 2400 vojáků. Tuto verzi 20.ledna potvrdil americký deník Seattle Times s tím, že do Bagdádu půjde jedna kurdská brigáda z Hauléru a druhá z města Slémání (as-Sulajmáníja). Podle Seattle Times se část kurdské posádky ze Slémání přesunula do Bagdádu už v lednu, před zahájením samotné bezpečnostní operace.

Vrátí se do Bagdádu zákon?
V Bagdádu od středy 14.února probíhá intenzivní protiteroristická akce s názvem Vynucení zákona (někdy uváděno jako Právo a pořádek). Na ní se má postupem času podílet až 90 000 příslušníků iráckých ozbrojených sil a americké armády. Irácká armáda už tři dny po zahájení operace Vynucení zákona oznámila, že počet násilných incidentů v Bagdádu se snížil o 80 procent. Bagdádu se ani v těchto dnech nevyhnuly bombové útoky; zřejmě se však podařilo omezit individuální teror, tedy vraždy, únosy a vyhánění z domovů.

Raději vězení v Kurdistánu než peklo v Bagdádu
V iráckém autonomním Kurdistánu dosud působí bývalí kurdští partyzáni známí jako péšmarga (někdy v češtině uváděno jako „pešmerga“). Část z nich však byla převedena k nové irácké armádě a podléhá přímo iráckému ministerstvu obrany. Právě z těchto jednotek se rekrutují kurdské posily pro Bagdád.

Ovšem už v lednu se objevovaly zprávy, že mnozí kurdští vojáci nejsou z vyhlídek bagdádské mise vůbec nadšení. Americký deník Seattle Times 20.ledna citoval kurdského velitele Anwara Dóláního, který si jasně uvědomoval rizika. „Vojáci neumějí arabsky a neznají arabské tradice. Nemají ani zkušenost s bojem proti terorismu,“ řekl Dólání a dodal: „Nemohu popřít, že řada vojáků dezertovala z armády. Jejich počet se ještě může zvýšit kvůli nelítostným vojenským operacím v Bagdádu.“ Totéž pak 24.ledna potvrdil turecký deník Turkish Daily News, jemuž americký senátor za demokratickou stranu Robert Menendez sdělil: „Dokonce i jeden z velitelů v týmu amerických vojenských poradců [v Iráku] říká, že dochází k dezercím, a očekává, že z brigády, která má 1600 kurdských vojáků, jich [k operacím v Bagdádu] nastoupí jen pár set.“

Jak jeden z kurdských zběhů řekl americkým novinářům ze Seattle Times, raději půjde jako dezertér do vězení v rodném Kurdistánu než „jako voják do pekla Bagdádu“.

Kurdové se těší pověsti dobře vycvičených a odhodlaných vojáků. Je nicméně pravda, že nemají zkušenosti s pouličními boji, na nichž budou akce v Bagdádu postaveny. Zdá se však, že toto není ta hlavní obava kurdských dezertérů. Jejich motivy pro útěk z armády byly spíše jiné a daly by se rozdělit na dva druhy.

Jedna část dezertérů cítí, že by jako Kurdové byli zataženi do již doutnajícího občanského konfliktu mezi arabskou populací Bagdádu. „Fanatičtí sunnité v Bagdádu zabíjejí šíity a obráceně. A oba tábory nesnášejí Kurdy. Bez rozpaků nás budou zabíjet pod záminkou, že kolaborujeme s okupanty,“ řekl deníku Seattle Times dvaačtyřicetiletý Farmán Mihammad. K této domněnce mohla přispět i prohlášení některých kurdských politiků. Jak třeba 26.ledna informoval jordánský deník Ar-Ráj („Názor“), vedoucí odboru zahraničních styků Vlasteneckého svazu Kurdistánu Malá Bachtijár na sympoziu v Ammánu den předtím prohlásil, že Kurdové jsou připraveni „vstoupit do boje proti Mahdího armádě“ – šíitské milici podezírané z výrazného podílu na sektářském násilí v Bagdádu.

Druhá skupina kurdských pochybovačů vyjadřuje možná závažnější postoj: nemalá část Kurdů v Iráku už zkrátka Bagdád nevnímá jako své hlavní město a za svou vlast považuje Kurdistán, nikoli Irák. Osmatřicetiletý Amín Karím řekl deníku Seattle Times: „Šel jsem do armády, abych byl vojákem za svou vlast; ne abych bojoval za jiné, se kterými nemám nic společného.“

Dodatek: V den zveřejnění tohoto článku vyšel na internetové stránce BBC příspěvek ke stejnému tématu od kurdského novináře.